Popis
Digitální technologie nám umožnily komplexněji nahlížet do minulosti a tím tak vytvářet trhliny v časoprostoru, jizvy na našem vnímání – kdykoliv totiž můžeme skrze video vzkřísit okamžik a znovu jej prožít, ale to vždy s vedlejším efektem, neustálým přepisem. Každé načítání minulosti s sebou nese stopy předešlých čtení, a tak dobrat se určité původnosti je téměř nemožné. Jean Baudrillard již dávno řekl, že na místo reality vstupuje hyperrealita, která nerozeznává originál od kopie, odraz od odrazu. Kniha Na cestu zpět si zapínám skryté titulky je dekonstruovanou milostnou básní o neexistujících hranicích jednotlivce v postdigitálním věku.
Reflexe
>>> Petr Uram: Zpětnovazebné smyčky Eleny Pecenové (portál Harakiri Czurakami)
>>> Jan M. Heller o knize Eleny Pecenové: Na cestu zpět si zapínám skryté titulky (Český rozhlas Vltava)
>>> Dagmar Plamperová o knize Eleny Pecenové: Na cestu zpět si zapínám skryté titulky (Český rozhlas Vltava)
>>> Pražské uvedení knížky Eleny Pecenové (Punctum — Krásovka, Praha)
Ukázka z knížky
ELENA PECENOVÁ
8 __________________ |
zmizel prostředník
hledáme ho
přepínáme spoustu oken
přepínáme i žité prostředí
žijeme chlad
vlastního rozhraní
pokračovat
a kvůli rychlosti
zapomínáme
už dávno žijeme vlastní avatary
kteří si diktují vlastní podmínky
kdysi byly vysloveny námi
a nelze je vzít zpět
| j ,_.-))))) .;-’
| j ,_.-))))) .;-’
jednou jsem řekla, že chci řídit auto
aniž bych v něm seděla
skrýt
