Popis
Ve své nejnovější sbírce přivádí Martin Skýpala do své poezie novou postavu – Jakuba Bukaye, člověka-palindrom, muže bez konce a začátku. Bukayův otisk, fyzicky zastoupený v útlém, volně přiloženém zinu, je ale výraznější, než by se mohlo zdát. Zatímco takový Kilián Nedory pro Filipa Topola znamenal takřka čirou temnotu a vykořenění, ve Střídavé péči představuje ze dvojice Bukay – Skýpala tu světlou stranu (tedy lidství, vůli k životu a ochotu prožívat všechno to šílenství) právě Bukay.
pokračovat
Jestliže se před pár lety začal užívat termín „centrální lyrika“, v případě Střídavé péče lze za toto označení připojit ještě něco: on the edge, na hranici. A na hranici se těžko drží stabilita – těkavost a nevyzpytatelnost je tak charakteristická nejen pro Skýpalovy básně, ale i pro vnitřní stavbu jich samotných. V jednu chvíli jsou dusivé a těžké, aby se jen o verš dál nacházela širokodechá metaforika, tím vším se proplétala aluzivita a mnohdy i travestie. Tematicky je však autor komplexní a Střídavá péče představuje celistvý obraz jedné kapitoly života – včetně znepokojujících flashbacků i vizí. I v tom panuje jistá podobnost mezi Skýpalou a Topolem, resp. jeho Střepy. Neživé ožívá – a jestli zbývá ještě něco živé, není vůbec jisté. A jestliže jedna báseň končí veršem „spi sladce, malá Astro“, nejedná se o nic jiného než o cynický škleb a pózu, která si je moc dobře vědoma toho, že tak docela pózou není.
Marie Feryna
skrýt
Reflexe
>>> Martin Skýpala: Je třeba čekat, i když víš, že nic nepřijde (Portál Nedělní chvilka poezie)
>>> Olina Stehlíková, Jedna báseň, ČT ART
>>> Česká báseň: Martin Skýpala, Lidové noviny
Ukázka z knížky
BIG SUR
Zastavil jsem se na okraji světa.
Mé srdce poskočilo leknutím,
abych nespadl přes okraj útesu.
Pode mnou moře, vlny bily o útes,
bylo mi 17, nebo 70, to už je teď jedno.
Mé srdce mě vidělo padat už tolikrát,
a stejně se pokaždé zastaví a poskočí
okamžik před tím, který stačí
k zastavení na okraji světa.
Taky tam roste vysoká tráva.
Vítr ji kartáčuje hřebenem ze železa
a moje srdce diktuje slzám, kam padat.
Pokaždé mi diktuje, kam padat.
Odsud je do nebe nejblíž z celého světa.
