Popis
Sbírkou Atrium představil šumperský básník, výtvarník a nakladatel Aleš Kauer druhou část své zamýšlené básnické trilogie, navazující na elegii Reliéf Atlantiku nesluší suchozemcům z roku 2007. Kauerova tvorba (jež původně nacházela formu v autorských knihách pohybujících se na rozhraní literárně-výtvarného experimentu) tak ve druhé sbírce začíná nabývat pevnějších obrysů, potvrzuje básnická východiska a naznačuje další možný vývoj.
pokračovat
Již druhou knihou plnou intimity, otevřené erotiky, lásky mužné a mužské se Kauer tematicky jasně zařadil do linie kuběnovsko-petrovské. Zejména s tvorbou pozdějšího Pavla Petra bychom u Kauera našli řadu paralel, v Atriu snad ještě o něco zřetelněji než ve sbírce předchozí.
Dan Jedlička
skrýt
Ukázka z knížky
I.
Z atria zbývají trosky – ze stínů představa
Okrouhlý chrámek je částečně rekonstruován
pro onu mizivou procentuální účast na lásce
II.
Odhlédnu
od milostných juvenilií –
stojíš zády ke květům
nohy jako střecha panteonu
nad nimiž dva půlměsíce svírají
veškerou krásu světa
na nebi je celý Řím
flotilu táhnou napříč půlnocí
stojíš v nakročené cudnosti – nehybný
jako fragment močícího chlapce
pokračovat
III.
Jen mraky a mraky – bílé zvlněné husté
s dynamickou animací
vyrýsovaná stehna mladíků
jejich úponky pod saténovými nadrchanými spodky
měli se k sobě – tvářemi k úsvitu – osvícení
absolutno zrozené přítomností
úpěnlivá magie dne
zvuky
vůně
mrazení v zádech
soustředění
pár rychlých tahů –
tvar tvar tvar
skrýt
